Imunita v harmonii
Začalo to virózou…
Na začátku září jsem onemocněl jakousi virózou, které jsem moc nevěnoval pozornost a přecházel ji. I když mi nebylo dobře a cítil jsem varovné signály svého těla, pracoval jsem na plno dál, protože jsem si myslel, že já prostě nemůžu být nemocný, už ze svojí pracovní pozice.
Po asi 14 dnech ale začala být situace vážnější. Můj kašel byl nesnesitelný a tak jsem navštívil lékaře s tím výsledkem, že jsem dostal antibiotika a protože pracuji z domu, tak neschopenku nechci. Dál jsem pracoval, ale s velkým vypětím a únavou.
Po dalším týdnu mi však lépe nebylo. Naopak! Po další návštěvě, tentokrát už i s RTG plic mi bylo sděleno, že mám zápal plic a odcházel jsem s dalším paklíkem antibiotik a jiných léků. Ke snídani pěkná hrstička. Jenže ono to stále nikam nevedlo, kašel, únava… a psychický diskomfort. Odběry krve neříkali nic o tom, proč jsem se cítil, tak jak jsem se cítil.
Když neudýcháte běžný tel. hovor ve 39 letech aktivního života, pak je opravdu něco špatně.
Nebylo to příjemné zjištění, ale na druhou stranu jsem byl rád, že konečně rozumím tomu, proč se cítím tak, jak se cítím a že to není jen v mojí hlavě.
I když jsem věděl o možnostech plasmovém generátoru, pozvání na scan jsem dlouhodobě odmítal ze strachu, abych nezjistil, co všechno mi možná je. Jenže situace byla neúnosná. Když neudýcháte běžný tel. hovor ve 39 letech aktivního života, pak je opravdu něco špatně a nutí vás to, něco s tím dělat.
Den D nadešel a já se odhodlal své zdraví řešit alternativně, protože lékařská péče nezabírala a po užívání několika balení antibiotik se začaly objevovat i jejich vedlejší účinky.
Rozhodl jsem se pro scan pomocní plasmového generátoru.
Po pro mě poměrně šokujících nálezech, s čím vším moje tělo bojuje, už nebylo cesty zpět.
Nebylo to příjemné zjištění, ale na druhou stranu jsem byl rád, že konečně rozumím tomu, proč se cítím tak, jak se cítím a že to není jen v mojí hlavě. Že měření odpovídalo symptomům mého těla.
Cesta k uzdravení
Započal jsem s bio-elekromagnetickou terapíí, při které jsme postupně eliminovali jeden patogen za druhým. A nebylo to vždy příjemné. Při prvních dvou sezeních jsem cítil nepříjemné praskání na čele. Následovala ale úlevu v dutinách, spouštěla se mi i rýma.
Po plasmování jsem byl opravdu hotový, unavený, bolelo mě snad vše, kosti, klouby, svaly… chtěl jsem jen spát. Tělo se restartovalo a vyžadovalo na to svůj klid.
Situace se však začala zlepšovat po následných sezeních, kdy se eliminace patogenů prolínala s podporou dýchací soustavy, jater atd.
A tehdy jsem pochopil, jak moc je psychika člověka mocná a jak moc ovlivňuje fyzické zdraví. Jak pozitivně, tak negativně. Musel sem začít řešit i svoji psychickou stránku.
Na našem setkání s Petrou bylo ale i skvělé to, že jsem nemusel hledat dalšího člověka, který mi pomůže. Jako terapeut umí propojovat jak fyzično, tak psychiku a ač tedy někdy uvědomění pravdy není moc příjemné, otevřelo mi to oči a to bylo třeba.
Je leden a já se nyní cítím znovu skvěle! Jak po stránce fyzické, tak i psychické. Vím, že ještě mám co řešit, ale také vím, že je to cesta a nic není hned. A já jsem za tohle svoje rozhodnutí, mít odvahu vyzkoušet něco nového a vzít život do svých rukou moc rád.
Petře děkuji zejména za její trpělivost, protože moje počáteční skepse z alternativy byla veliká. A strach, co všechno plasma objeví ještě větší.
Ale jak ona říká „lepší vědět a začít řešit, než žít ve strachu nebo dojít do fáze, kdy cesta zpět je velmi náročná nebo není“.
Michal A.